El Quseir

Do tohoto městečka jsme se jako na jediný výlet vypravili pár dní před odjezdem.
Jeli jsme se zbytkem zájezdu a česky mluvícím egypťanem jako průvodcem.
Je mi malinko líto, že jsme se nemohli nějak dlouho procházet, ale vzhledem k tomu, že tamní lidi berou bílé turisty jako zdroj financí (pořád za vámi něco pokřikují, snaží se vás zavést do jejich obchodu...) a asi i kvůli obrovskéku horku, nás radši vozili autobusem.

Mně ani nezajímala mešita, kostel nebo přístav. Co mě nejvíc zaujalo byli lidé.
Strašně moc lidí tam na mě mávalo, usmívalo se a pokřikovalo arabská slova, kterým jsem nerozuměla. Dokonce jsem od jednoho kluka dostala pouštní růži/květinu. Nerozuměla jsem přesně co říká, ale udělalo mi to radost.
Tamní lidé vypadají vesele, i přesto, že jsou chudí a jejich město je špinavé tak, že lidé, kteří si myslí že v Česku je "bordel" by po návštěvě zde svůj názor rozhodně přehodnotili.

Rádi se fotili a rozhodně mi nepřipadali nějak zlí a podlí jak se o nich tady vykládá.
Vlastně jsem se (teda ne tady, ale v našem hotelu) skamarádila s několika egypťany a umím jednu arabskoku větu.
[Ana ismi Róza] = Jmenuju se Róza.

Když jsme odjížděli (a dokonce i teď) cítila jsem obrovské nadšení.
Snad se k vám něco z El Quseir [El koser] dostane formou mých fotek :)

http://www.youtube.com/watch?v=C3lWwBslWqg

Lidé tam rozhodně nejsou bohatí. Jen v některých čtvrtích se daly nalézt o něco málo luxusnější domy.

Tamním dětem vůbec nevadilo když jsem si je fotila. Pár z nich je potom chtělo vidět.

Krásný zážitek byl, když jsme jeli po silnici a uprostřed silnice (tam, kde se dělí na protisměrné pruhy) stály 2 taxíky a taxikáři si za plného provozu vklidu povídali.

Muži i ženy tu často chodí oblékaní v jejich tradičních "šatech". Muži většinou nosí hábit bílé barvy a turban. Vdané ženy nosí černé "šaty" a svobodné barevné.

Pokud muži chtějí, mohou mít až 4 manželky. Každá z nich musí se svatbou souhlasit (To dá najevo tak, že mu uvaří velmi sladký ibiškový čaj. Když nesouhlasí, neosladí ho.) a on poté musí dát věno (velbloudy, kozy, šperky...) otci dívky. Čím hezčí holka je, tím větší věno musí muž dát.
Všechny ženy spolu mohou bydlet v jednom bytě, ale do jedné s tím musí souhlasit. Pokud některá nesouhlasí, muž je povinen koupit jí vlastní byt.

Kouzelná země - Egypt

Nemůžu uvěřit, že už to jsou skoro dva týdny co jsem tam byla.

Strašně mi vadí, že u nás je tak jak je (momentálně zamračeno, zima a možná bude pršet) a tam je permanentně krásně (i když někdy až moc).
Je jasné, že Afriku jsem si zamilovala na první pohled.
Dokonce jsem se i nedávno rozhodla, že tam v dospělosti musím zase letět. Nemyslím do Egypta, ale třeba do Keni, Ugandy, Zimbabwe...
Protože jsem strašně divná, zbožňuju chudé státy. Chudé Africké státy.
Možná to bude třeba jen do té doby, dokud neuvidím tu pravou bídu, ale to nezjistím dokud tam nepoletím.

Egypt, i přes své slavné předky, pyramidy (které jsem neviděla) a Nil (ten jsem zahlédla z letadla) není nějaká bohatá země.
Jejich hlavní obživa pochází z turistů, protože nic jiného se tu vpodstatě dělat ani nedá.
Na to aby tu něco pěstovali je sice teplo, ale zato málo vody.
A i přesto, že mají povinnou školní docházku, obyvatelé mnohdy posílají své děti radši prodávat suvenýry turistům. A tak se nesmíme divit, že v Egyptě je 49% negramotných.

Kousek od našeho hotelu bylo úžasné Rudé moře.

Bylo moc dobře že jsme si s sebou vzali brýle do vody, protože tam bylo tolik druhů ryb a korálů...
Moc bych si přála abych měla aspoň jednu fotku, ale bohužel nemám obal na foťák do vody a tak vás o tenhle krásný zážitek musím ochudit.
Na druhé straně hotelu byla zase poušť a hory.
V téhle oblasti ani nic jiného než písek, hory a slaná voda není. Kromě nich tu ale můžete najít plno hotelových komplexů a minimálně 50km vzdálené město.

Každopádně mně se tam opravdu moc líbilo a něčím mě to okouzlilo.
Moc jsem si to užila a doufám, že vám fotky napoví aspoň něco o vzhledu krajiny :)

(Pokud se chcete podívat na další fotky z Egypta, už jsem o něm napsala jeden článek a další mám v plánu :) )

http://www.youtube.com/watch?v=nRpjsFcb2uo

Vyplavené korály měly většinou jen bílou barvu, ale v moři byly oranžové, modré, červené...

Tihle malí poustevníčci se plazili všude na pláži.

Při čekání na východ slunce.

Při čekání na západ slunce.

Nejbližší stavba našeho hotelu.

V městečku, které jsme navštívili.
Víc fotek můžete čekat v dalším článku :)

Přístav ze kterého královna Hatšepsut kdysi vypravovala své lodě.

Learn to fly

Když jsem poprvé zjistila, že letíme do Egyta napadaly mě takový ty myšlenky jako většinu lidí: pyramidy, horko, špatná voda...

Jenže u mě se k tomu přidal ještě strach z poškození, či pádu letadla (do téhle doby jsem nikdy neletěla a když pár dní před naším odletem na Ukrajině sestřelili letadlo, moc odvahy mi to nepřidalo), z toho, že se nedorozumím (protože moje angličtina je na dost nízké úrovni) a bylo mi líto, že s náma nemůže můj nejmladší brácha (mamka zjistila, že má propadlý pas 4 dny před odletem a na rychlopas by ho nevzali).

Jako hlavní pocit u mě převažovalo něco ve stylu: Ó můj bože!! My poletíme do Afriky!!

Každopádně i přes to, že po dosednutí na zem mi bylo vždycky špatně od žaludku, se mi to moc líbilo.

Nejlepší rozhodně byly ty pohledy na mraky atd.

A Africká krajina (většinou pouště) toho mají z té výšky mnoho do sebe!

http://www.youtube.com/watch?v=1VQ_3sBZEm0 (na tenhle klip jsem myslela během letu :D )

  Tyhle fotky jsou už z našeho odletu. Fotil je můj taťka protože seděl u okýnka (který bylo   mnohem čistější než při našem příletu).  

  Tyhle fotky se staly jedněmi z mých nejoblíbenjěších, protože já z nějakého    zvláštního důvodu miluju Africké země.  A pohled na hory a ten písek z letadla byl prostě úžasný! :)

    Tyhle už jsem fotila já. Přesedli jsme si když taťkovi spadla krytka od foťáku.

    PS: Musím ty letadlový fotky doplnit i nějakýma Egyptskýma, protože mám tolik fotek, že by   se mi do dvou článků nevešly a nemám tolik fotek z letadla aby zaplnily jeden celej :)

  Takhle vypadala jedna část našeho hotelu :)

  Při příjezdu nás uvítal takovýhle západ slunce.

  To tam zapadalo poměrne brzo - zhruba mezi 18:00 - 18:20.

    V průběhu jsem si pak počkala i na východ slunce. Ten byl krásný. 

  Slunko se nad moře vyhouplo jen za 7 minut a pak postupně stoupalo výš a výš.